Napadlo tě někdy, odkud se berou vodicí psi? Se svými schopnostmi se nerodí: musí projít výcvikem, o který se v Brně stará spolek Vodicí pes a Škola pro výcvik vodicích psů, s. r. o. K nim jsme se podívali v rámci dne otevřených dveří a teď tam vezmeme i tebe.

Sedmé nebe pro pejskomily

Hned ve dveřích nás vítají dva chlupáči, další pobíhají po místnosti a několik jich odpočívá v kotcích. Cože, psi zavření v kotcích? Neboj, nikdo je tu netrápí. Mají za sebou svůj dnešní výcvik s cvičitelem a jsou rádi, že si můžou odpočinout, než si pro ně přijde páníček-pečovatel.

Pes s obojkem s nápisem Vodicí pes

Věděli jste, že vodicí psi (i ti ve výcviku) musí být označení?

Ani pobíhající psi neznamenají chaos. Přišli se svými páníčky, nevidomými i pečovateli, pozdravit návštěvníky dne otevřených dveří.

Oční vada není jen jednaš

Na stole leží několik pomůcek, díky kterým si můžeme představit, jak vypadá život nevidomých.

Jako první nás zaujme řada brýlí. „Ty vám ukážou, jak se projevují různé vady zraku,“ vysvětluje Lenka Pláteníková ze spolku Vodicí pes, z. s. A že jich není málo – jedny brýle zakrývají část pohledu, jiné zkreslují a přes další vnímáte jen světlo a tmu.

Ruka drží brýle se začerněnými skly.

Brýle simulují různé oční vady. Přes tyto nevidíte skoro nic.

Je tu i bílá hůl a Colorino. Tuhle pomůcku stačí přiložit na předmět a ona hlásí, jakou má barvu – díky tomu se nevidomým nestane, že by měli každou ponožku jinou. Umí také zvukem signalizovat, kde je zdroj světla. K čemu to nevidomému je? „Může tak zjistit, že má rozsvíceno,“ vysvětluje Lenka, „třeba když čeká návštěvu.“

Cvičitelka: „Nejtěžší jsou vysoké překážky.“

Venku nás čeká goldendoodle Amur s cvičitelkou a překážková dráha. Amur je těsně před koncem výcviku, a tak zvládne nevidomého bezpečně provést okolo všech typů překážek. Nejnáročnější jsou překážky ve výši hlavy člověka, například lešení nebo větve.

Goldendoodle Amur se cvičitelkou

Amur se už brzy připojí k nevidomému páníčkovi.

„On pod tou překážkou projde bez problému, ale nevidomý by se uhodil do hlavy,“ vysvětluje cvičitelka. „Proto ho musíme naučit, aby se takové překážce vyhnul.“ A jak se to učí? Důležité je trénovat a trénovat, vyhledávat takové překážky a pokaždé na ni psa upozornit.

Od pečovatele k nevidomému

A kdy jde vlastně pes k nevidomému? Okolo druhého roku. Do té doby se o něj stará pečovatel, který ho učí základní návyky. S pečovatelem si pes zvyká na společnost – chodí spolu do školy, do kina i do kavárny.

Za budoucí pejsky ve výcviku je tu chlupatá kulička Winnie, která si hned získá pozornost všech. Tříměsíční psí holčička už nosí vestu, která označuje psy ve výcviku, a jako správný vodicí pes je ve společnosti tolika lidí naprosto klidná.

Štěně Winnie v náruči dívky

Winnie je na lidi zvyklá a klidně se nechá chovat.

Za vycvičené dospěláky tu máme Charlotku, která přišla s paničkou, paní Helenou. Pro tu je Charlota nepostradatelná.

„Po prvním pejskovi, kterého jsem měla dvanáct let, jsem dalšího nechtěla. Ale pak jsem zjistila, jak důležitý pro mě pes je. Bez něj jsem přecházela silnici nakřivo a najít třeba dveře autobusu byl boj. Charlotce stačí říct ‚Hledej dveře‘ a už jsem v autobuse. Jednou mi našla i peníze, které mi na ulici vypadly z kapsy,“ říká paní Helena.

 

Na příštím dni otevřených dveří můžeš být i ty. Sleduj kromě našeho Facebooku i stránku spolku Vodicí pes, kde se o něm včas dozvíš.

Chceš s výcvikem pomoct? Podívej se, jak se můžeš zapojit. Možnosti jsou různé – můžeš se stát pečovatelem štěněte, přispět na jeho výcvik i na penzion pro vysloužilé psy.

Pomoc je i sdílení našich článků. Děkujeme!

Zpátky na články