V březnu 2020 jsme se museli rozloučit s Ronnym, německým ovčákem, kterého jsme měli jako pečovatelé po dobu jeho přípravy na vodicího psa. S mojí přítelkyní Lenkou jsme se naplakali tolik, že by naše malá republika mohla konečně mít vlastní moře. Když první vlna smutku odezněla, tak se naše naděje začaly upínat k dalšímu setkání s Ronnym, které jsme měli s jeho novou paničkou Bárou domluvené.
Den D nastal a my jsme vyrazili plni očekávání do dalekých Karlových Varů. Doprovázel nás náš druhý věrný chlupatec – Razzo.

Z prvního setkání jsme byli nervózní jak sáňky v létě. Honily se nám hlavou otázky: Pozná nás ještě? Bude vědět, že jsme jeho smečka? Nebude na nás naštvaný, že už nemůže být s námi? Ronny se přesně podle očekávání prvních pár minut věnoval Razzovi. Po chvíli si všiml, že jsou tam s tím novým štěnětem i nějací lidi, a že jsou mu jaksi povědomí. Nejistě se k nám přiblížil, bylo vidět, že mu něco nehraje. Byl tak nádherný – dospělý, sebevědomý, dobře živený. Jakmile k nám přišel dost blízko a čuchnul si k nám, tak po nás začal radostí skákat a pusinkovat nás – snad nikdy jsem ho neviděl se tak moc usmívat.
„Teď už vím, že Ronny na nás nezapomene nikdy“
Na ten den budu vždy vzpomínat, dostali jsme odpověď na všechny naše otázky – ne, nezapomněl na nás. Teď už vím, že Ronny na nás nezapomene nikdy. Je to jenom další věc, kterou jsem se od něj naučil za ten krátký čas – mít rád bez podmínek a napořád.

Ještě jeden moment se mi zapsal do paměti – když jsme Ronnyho viděli při práci. Když jsem ho viděl s maximální obezřetností a trpělivostí označovat obrubníky, za kterými se prohání auta, která Bára nevidí, a pomáhá jí tak pohybovat se betonovou džunglí bezpečně, naplnil mě hluboký pocit hrdosti. Síla toho, že jsme pomohli vychovat schopného pomocníka pro někoho, kdo se každý den musí potýkat s věcmi, které nám připadají samozřejmé, je pocit, který přeji každému pečovateli a cvičiteli zažít. Dnes vnímám práci, kterou dělá Škola pro výcvik vodicích psů, s.r.o. s velkou pokorou a nově objeveným smyslem.
Honza a Lenka
Zpátky na články