Tequila.

Tímto slovem často začínám konverzaci na ulici, v obchodech a občas i na sociálních sítích. Otázka, která předchází této mojí odpovědi, zní: „Jak se jmenuje?“

Ano, Tequila. Takto se jmenuje budoucí vodící pes, který se v lednu stal naším parťákem.

Nádherná!

Všechno to začalo mým setkáním s jednou pečovatelkou a také krásným plakátem ve zverimexu, ze kterého na mě neodolatelně hleděla nádherná štěňátka. Škola pro výcvik vodicích psů, s. r. o., jím hledala pečovatele. Já jakožto milovník zvířat jsem jednoduše neodolala.

V lednu se věci hnuly a my stáli před významným rozhodnutím. Vybereme si malé štěně, nebo se staneme pečovateli půlroční fenky, která před námi měla jiného pečovatele? Tehdy jsem nevěděla, jak významné pro mě to rozhodnutí bylo, ale nyní zpětně děkuji všem okolnostem, které nás dovedly k výběru půlroční Tequilky – fenky goldendoodla.

Fenka goldendoodla Tequila leží na trávníku u nohou paničky

Seznamte se s Tequilkou, fenkou goldendoodla.

Nádherná! To slovo jsme vyřkli s přítelem, když jsme viděli, jak v kanceláři školy stojí krásná fenka s kaštanovýma očima. V tu chvíli se kruh uzavřel a já věděla, že je naše. I když naše tak úplně není… částečně ale vždycky bude.

Zvykáme si na sebe a trénujeme

První dny nebyly úplně jednoduché. Tequila si na nás musela zvykat a i my jsme si zvykali na ni. Svou podstatou je velmi klidná a spíše opatrná. Naštěstí je ale také mazlivá a to byla cesta k sobě navzájem.

Čekali jsme, že budeme muset trénovat všechny povely od začátku. Realita byla jiná. Předchozí pečovatelka s ní musela pracovat naprosto úžasně, protože jsme povely pouze pilovali a opakovali. Samozřejmě jsme se pak v průběhu výcviku učili i nějaké nové, ale díky klidné povaze Tequilky to nikdy nebyl velký problém. Obzvlášť když se snažíme na nich pilně pracovat.

Tequila sedí na chodníku, na sobě má žlutou vestu psa ve výcviku

Tequila bude jednou pomáhat nevidomému páníčkovi.

Tequilka je teď připravená absolvovat školu pro dospěláky. Umí povely, které umět má, je moc hodná, má ráda ostatní psy, ale je mezi nimi i dost opatrná. Chodí se mnou do školy, do práce, do obchodů, jezdí se mnou vlakem na Vysočinu. Psychicky nás s přítelem podporovala na cestě k vysokoškolskému titulu. Stala se zkrátka významnou součástí naší rodiny. Věřím, že jednou bude svému nevidomému pánovi dělat obrovskou radost. Alespoň poloviční, jakou dělala nám, protože i to bude dost ke šťastnému a spokojenému životu.

Být, nebo nebýt pečovatelem?

Pečovatelka Veronika stojí v parku, vedle ní leží fenka Tequila

Veronika a Tequila

Na závěr vám povím ještě pár výhod a nevýhod pečovatelství.

Nevýhody:

  • Cesta trvá všude delší dobu, protože na každém obrubníku musíte zastavit.
  • Poutáte pozornost okolí.
  • Jednou se budete muset rozloučit.
  • Nikdy nebudete nikde sami.

Výhody:

  • Máte čtyřnohé štěstí neustále po svém boku.
  • Poznáte velkou spoustu nových úžasných lidí.
  • Poutáte pozornost okolí.
  • Pokud budete mít pocit, že je něco ve vašem životě špatně, pravděpodobně vás tak do 5 vteřin olízne čtyřnohé štěstí a bude po problému.
  • Nikdy nebudete nikde sami.
  • Pokud se vám zadaří dobře vybrat, možná v hospodě dostanete drink zadarmo.
  • Jednou se budete muset rozloučit a to je v pořádku. Budoucí vodící pes má své poslání a my jsme šťastní, že takoví psi a lidé, kteří je cvičí, vůbec existují a pomáhají.

Svůj a Tequilčin příběh pro nás sepsala pečovatelka Veronika a my moc děkujeme. Jestli taky přemýšlíš o tom, že se staneš pečovatelem, přečti si článek Chci být pečovatel: Jak na to a co to obnáší?

Zpátky na články