„Rotující srdce, rotující srdce, rotující srdce…“ Klid. Nikdo na mě nevybafnul, nemám trému a nejde ani o žádný sportovní výkon. Vlastně nedělám na dnešní dobu vůbec nic neobvyklého, jen držím svůj chytrý telefon a pomocí hlasového odečítače si prohlížím vybrané příspěvky na své facebookové zdi.

Pokud by se snad někomu zdál zvláštní ten kolotoč na začátku, není to nic jiného než tři stejné emotikony napsané vedle sebe. U tří vířících srdíček je prosba nedalekého útulku, abychom pomohli dohledat majitele právě nalezenému pejskovi.

Hlásí se mi upozornění, kamarád má narozeniny. Nebudu první gratulant, už má na zdi „narozeninové balónky, narozeninový dort, cinkající sklenice, všechno nejlepší.“

Objevuje se jedna z reklam, tentokrát nás láká na zahradní nábytek: „Černé slunce s paprsky, ‚Jste připraveni na léto?‘, černé slunce s paprsky“.

A máme tu paralympijský sport, to čtu ráda. „First place medal, vystřelovač konfet, trofejní pohár, osoba zvedající ruce na oslavu…“ A vlastně už nikdo nemusí pořádně nic psát, protože tihle smajlíci jasně říkají, že se něco moc povedlo!

A pozor, kamarád sdílí vtip. „Usmívající se obličej s otevřenými ústy a studeným potem, obličej slzící smíchy, obličej válející se smíchy…“ Aha, poslali mi k tomu i návod, abych věděla, co mám dělat po přečtení, kdyby mi to náhodou nedošlo samo.

Další v pořadí je hudba, to jsme tu dnes ještě neměli. Jedna z mých oblíbených kapel přidává příspěvek z právě probíhajícího turné. Podle všeho museli být hodně slyšet, protože „mikrofon, hlasitě hrající reproduktor, hlasitý megafon“ přece nelže.

Nemůže mi uniknout, že něco chystá i můj oblíbený obchod s potřebami pro domácí mazlíčky. „Hlava psa, hlava kočky, hlava vlka, ‚SOUTĚŽ!‘, otisky tlap, otisky tlap, otisky tlap, ‚na následující fotografii najděte…‘“ Tak to bychom měli.

Ozývá se Messenger. No jo, někdo mě tu vidí a píše. Čtu si zprávu od kamarádky, která se mi chlubí, co dobrého mlsá. Píše bez smajlíků, ale já přece v tom smajlíkovém světě nemohu zůstat pozadu. Popřeji jí dobrou chuť a přikládám „obličej, který cítí dobré jídlo“.

Ze zpráv se vracím zpátky na zeď a hurá na tenis. Vyskakuje na mě program právě probíhajícího „French Open tenisová raketa a míček, vlajka Francie, Tokijská věž…“ Jejda, těsně vedle! Kouzelná Paříž promine, bohužel i mistr smajlík se někdy utne.

Narážím na příspěvek z další psí stránky. Jsou v něm jen dvě slova, tři smajlíci, ale tohle čtení se nikdy neomrzí. „‚Je doma!‘, usmívající se obličej se srdíčky místo očí, obličej s otevřenou náručí, ruka s prstem ukazující, že je vše v pořádku“.

„Baterie je málo nabitá, zbývá 15 %.“ No jo, vždyť už to odkládám.

A vám všem, kdo jste se mnou prošli tento malý zlomek smajlíkového světa, posílám „symbol tleskajících dlaní“.

Článek pro nás napsala Petra Voglová. Děkujeme!

Máte chuť na další počtení? Zjistěte, jak vzniklo Braillovo písmo. Víte, že ho vynalezl patnáctiletý chlapec?

Zpátky na články