
Ať druhý vidí, nebo ne, jednej s ním jako se sobě rovným. Jen hulvát nevidomému automaticky tyká nebo s ním jedná jako s nesvéprávným.
Všichni žijeme v jednom světě. Sdílejme ho a mluvme spolu tak, aby nám na něm bylo spolu dobře! Jak na to? Tmou nejistoty tě provede naše Vodítko. Přečti si ho a #pošlitodál. Pokud se i díky tobě dostane dalším lidem, bude pro nás všechny vzájemná komunikace jednodušší.
Ať druhý vidí, nebo ne, jednej s ním jako se sobě rovným. Jen hulvát nevidomému automaticky tyká nebo s ním jedná jako s nesvéprávným.
Neboj se komunikovat. Mluvit spolu, to je klíč k porozumění. Možná najdeš nové přátele – a pokud si neporozumíte, nebude to tím, jestli druhý vidí, nebo ne.
Nestyď se nabídnout pomoc nebo o ni požádat. To koneckonců neplatí jen u nevidomých: každý z nás může někdy potřebovat pomoc a všichni bychom měli být ochotní ji poskytnout.
Klidně používej výrazy jako „Podívej!“ nebo „Uvidíme se zítra!“ Nevidomí to uvítají, stejně jako popisy okolí včetně barev.
Pokud váháš, jestli používat spíš slovo „slepec“, nebo „nevidomý“, sáhni raději po druhé variantě. Řada nevidomých vnímá označení „slepec“ jako urážlivé.
Snaž se při komunikaci přizpůsobit. Nevidomý ocení, pokud ho na sebe nejprve upozorníš a představíš se. Vidící zase, pokud se otočíš za jeho hlasem, aby mohl navázat oční kontakt.
Předsudky všechno jen komplikují. Pojďme se navzájem poznat a nesoudit druhého předčasně!
Pokud potkáš nevidomého s vodicím psem, nehlaď psa bez dovolení pána ani ho k sobě nevolej. Jestli jsi nevidomý a takové situace zažíváš, nezlob se na toho, koho tvůj pes tak zaujal, a zkus mu slušně vysvětlit, proč si to nepřeješ. Lidé si občas jen neuvědomují, že se vodicí pes musí věnovat své práci.
Šiř myšlenky Vodítka i mezi svými přáteli a staň se průvodcem ve tmě!
„Nedokážu si představit jít bez hole. Bál bych se, že způsobím nehodu sobě nebo ostatním lidem.“
Ondřej si vyzkoušel chůzi s brýlemi simulujícími slabozrakost a trubicové vidění. Byla to pro něj tak intenzivní zkušenost, že nakonec trasu musel zkrátit.
„Najednou se všechny vjemy zintenzivní, vnímáte celým tělem. Z toho mě rozbolela hlava.“
Taťána si stejně jako její manžel Ondřej vyzkoušela chůzi se simulací těžkých zrakových vad. Orientace v prostoru pro ni byla náročná, s vodicím psem a bílou holí se ale cítila bezpečněji.
“Jednou jsem byl týden ve tmě. Bylo to inspirující a hlavu otevírající, ale zároveň… temné.”
Tomáš si vyzkoušel cestu po městě s bílou holí a se psem Wolfem. Co na to říkal? Jeho zkušenost prý nemůže popsat ani tisíc slov.
„Mně přišlo, že procházím téměř prázdným městem. Ve finále jsem se s pejskem cítila mnohem bezpečněji.“
Lenny miluje psy, přesto měla z chůze s vodicím psem obavy. Když si ale vyzkoušela nejdřív pohyb s bílou holí a potom s Wolfem, byla překvapená.
„Jednou jsem zažila asi 4hodinový workshop, kde jsme dostali klapky a tančili jsme nevidomí a vidomí zároveň. To ve mně zanechalo silnou stopu.“
Také Petra si prošla městem „po tmě“. S bílou holí měla pocit, že se uzavřela do vlastního osamělého světa. Vodicí pes Wolf ji ale z tohoto odříznutého světa vyvedl.
„Lidé mají mnohdy strach začít s nevidomým komunikovat. Přitom by stačilo překonat strach a začít komunikovat. Nebojte, my nevidomí nekoušeme. Teda, alespoň myslím. Doteď jsem nikoho nekousnul.“
Ondra je pořád v pohybu. Běhá, jezdí na kole a plave. V roce 2016 absolvoval náročný maraton na Velké čínské zdi, o kterém píše ve své knize Temnotou po Velké čínské zdi. Zbořit mýty o sportování nevidomých – o to se snaží při svých přednáškách i na blogu. Jeho věrným parťákem je vodicí pes Black.
„Co změnit, aby si nevidomí a vidící lidé lépe rozuměli? Základ všeho je asi komunikace a mluvení. Tím se dá vyřešit mnoho.“
Cilka vystudovala pedagogickou školu a ani teď, po škole, se rozhodně nenudí. Baví ji sjezdové lyžování a jízda na koni, taky ráda háčkuje, kreslí, vaří a peče. Každodenním životem ji provází vodicí pes Bert.
„Někteří lidé si myslí, že Mamba cvičím, nepoznají na mně žádný handicap. Někteří si zas myslí, že nevidím vůbec...
Milena pracuje v organizaci, která poskytuje služby lidem se zrakovým postižením. Ve volném čase běhá, věnuje se józe, hraní na kytaru a šití. Jejím neodmyslitelným společníkem je vodicí pes Mambo.